Většina českých firem má krizový plán napsaný. Většina ho nikdy nezkoušela. To je rozdíl mezi „papírovou připraveností” a tím, co se stane, když musíte v sobotu ráno dostat čtyři zaměstnance z města, ve kterém se přes noc změnily podmínky.
Pět věcí, které se opakovaně dějí.
1. Lidé nemají u sebe, co potřebují
Pasy zamčené v hotelovém sejfu, jehož kód zná jen recepce. Druhá kopie pasu doma v Česku. Bankovní karta s týdenním limitem 1 000 EUR. Nabíjecí kabel jen do laptopu, ne do telefonu.
Co s tím: každý člověk v zahraničí má vždy u sebe pas, hotovost ve dvou měnách (lokální + EUR), prepaid SIM s aktivním kreditem a kopii kontaktů na operátora vytištěnou — ne v aplikaci. Aplikace se zhroutí společně se sítí.
2. Plán nikdo nezná naslepo
Krizový plán uložený na firemním Sharepointu, do kterého se v krizi nemůžete dostat, protože VPN je z dané země blokovaná. Nebo plán napsaný HR a uložený v zásuvce ředitele.
Co s tím: dvě osoby (jedna v ČR, jedna v terénu) musí naslepo vědět: kdo, kam, jakou linkou se ohlásí, kdo má pravomoc rozhodnout o nasazení letecké kapacity. Ne procesní mapa — jména a čísla.
3. Rozhodovací osoba je nedostupná
Ředitel je v jednání. CFO neodpovídá na telefon. HR manažer nemá pravomoc objednat charter. Hodina, dvě, čtyři — a okno se zavírá.
Co s tím: mandát na nasazení letecké kapacity má jeden člověk z firmy. Druhý ho zastupuje, když nezvedne do 30 minut. Třetí má jen informační kopii. Bez tohoto pravidla se každá evakuace zasekne na schvalovacím řetězci.
4. Trasa není ověřená dřív, než ji potřebujete
Když plánujete evakuaci v okamžiku, kdy se hraniční přechod zavře, je už pozdě. Letiště, ze kterého jste počítali, právě omezilo civilní provoz. Letecký koridor, který byl včera otevřený, dnes ne.
Co s tím: před vstupem do rizikové oblasti zmapujte tři evakuační varianty (primární, sekundární, terciární). Pro každou znáte letiště, vzdálenost po silnici, dobu jízdy v nejhorším provozu, kontaktní osobu. Tohle není dokument na 40 stran. Tohle je jednostránkový list u koordinátora.
5. Není nikdo, kdo lidi převezme v cíli
Letadlo přistane. A pak co? Hotel, transport, lékař, právník — všechno řeší kdo? Většinou nikdo. V rizikových případech to znamená, že zachráněný zaměstnanec stojí v 03:00 na neznámém letišti.
Co s tím: předání v cíli je součást evakuace, ne post-script. U GBH na to navazuje evakuační tým GBH Defence — jméno, vůz, místní jazyk, plán na první 24 hodin po dosedu.
Krátký test — jste připraveni?
- Víme přesně, kdo zavolá komu, když ráno přijde zpráva, že trasa do firmy je uzavřena?
- Máme někoho, kdo přebere lidi v cíli (a není to ten samý, kdo letí)?
- Máme tři evakuační varianty, ne jednu?
- Má jeden konkrétní člověk pravomoc nasadit chartér do 30 minut?
- Vědí to lidé v terénu zpaměti?
Pokud na jednu z otázek odpovíte „ne”, krizový plán nestojí. Stojí jen dokument.
Když chcete projít plán s námi
Děláme tzv. briefing audit — projdeme s krizovým manažerem nebo HR ředitelem konkrétní zemi/region/letiště a najdeme díry dřív, než se otevřou. Trvá 60–90 minut. Žádný powerpoint, žádné prodejní řeči. Jedna stránka výstupu na konci.
Pokud máte lidi v zahraničí a tenhle audit jste nedělali letos, je čas. Ozvěte se — krize@gbhpartners.cz.
